Velkým softwarům odzvonilo, říká Lubomír Veselý pro IT Systems

Lubomír Veselý se nedávno stal naším novým generálním ředitelem. Při této příležitosti jej vyzpovídali v redakci magazínu IT Systems. Jaké cíle jej jako nového CEO čekají? A proč došlo k této změně ve vedení společnosti právě teď?

Pane řediteli, dovolte mi, abych vám na úvod pogratuloval k nové funkci. Současně se ale hned musím zeptat, co stálo za změnou ve vedení společnosti GRiT? Šlo o generační výměnu, nebo jde o důsledek hlubších změn organizační struktury?

Rozhodnutí nepřišlo ze dne na den, ale je vyústěním větších změn, které započaly před dvěma lety. Poslední roky jsem byl součástí vedení firmy a zasahoval do jejího řízení a směřování. Mým nástupem na pozici CEO udělala naše společnost další důležitý krok. Došlo ke změně z majitelské struktury na manažerskou. Zakladatelé a majitelé se přesunuli do externího představenstva, kde se budou zabývat strategií a investičními záměry společnosti, ale do jejího každodenního řízení už zasahovat nebudou.

Vaše společnost se ale dříve jmenovala jinak a prošla relativně nedávno zásadním rebrandignem. Co vás tehdy přimělo tak radikálně proměnit tvář vaší firmy? Byla to snaha upoutat pozornost, nebo odraz nějakých větších změn ve směřování společnosti?

Svou roli v tom sehrály oba ze zmíněných důvodů. Naše firma je na trhu od roku 1992 a její název CCV Informační systémy vycházel ze zkratky Centre of Computer Vision. Bavíme se o době, kdy počítače byly pro mnoho firem zjevením a to nemluvě o nějaké digitalizaci procesů. Původní vizí společností bylo, aby doslova “počítače uměli rozeznávat předměty/dokumenty”, ukázalo se však, že tehdejší firmy na to nebyly vůbec připraveny. Celá myšlenka byla až moc vizionářská, takže se nakonec přešlo na vývoj a prodej ERP. Dnes jsme se částečně k této vizi vrátili, např. v rámci naší služby iNVOiCE FLOW už systém “vidí” - vytěžuje data, skládá je do strukturovaných forem.

Co se týká staršího vizuálu, ten nám sloužil dlouhé roky, ale ruku na srdce, když jste se na něj v současné době podívali, neměli jste z něj dojem, že jde o moderní IT společnost. (Nejeden ze současných kolegů k nám dříve nenastoupil jen kvůli tomu, jak zastarale mu celý vizuál přišel :)). Takže ano, rozhodně jsme chtěli působit moderně, svěže, jako IT společnost 21. století. A mohu říct, že z reakcí ať už zákazníků nebo kolegů, se změna povedla na jedničku.

Vedle vizuální obměny jsme také sáhli do struktury společnosti a jejího postavení na trhu. V prvé řadě jsme přestali s prodejem systémů třetích stran a zaměřili se na vývoj vlastních cloudových služeb, které v dnešních dnech nabízíme více jak 2500 zákazníkům. Dříve jsme také fungovali v celkem separátních odděleních, nyní jsou zaměstnanci propojení napříč celou firemní strukturou a vzniklo několik nových pozic, které mají za úkol tuto produktovou symbiózu udržovat a dále rozvíjet.

Myslím, že dnes už bude většina našich čtenářů GRiT znát, ale přesto bych vás chtěl požádat o krátké představení společnosti a shrnutí, čím se zabýváte, jaké služby či produkty nabízíte... A kdo jsou nejčastěji vaši zákazníci?

GRiT oslaví příští rok 30 let na trhu. Zaměřujeme se na digitalizaci a automatizace toku dokladů, zboží a peněz v odběratelsko-dodavatelském řetězci. Pomáháme firmám s řízením skladových procesů, s vytěžováním dat z dokladů, se zkracováním splatnosti faktur a s elektronickou výměnou dokladů (EDI). Zbavujeme firmy rutinní práce, a tím jim otevíráme cestu k růstu s vyšší produktivitou. Mezi naše klienty patří například ALZA, MALL, Rohlík, Datart, Pilsner Urquell a jiné. Zapomínat ale nechci také na celý zástup menších klientů, kterým pomáháme s efektivitou.

Počkejte, EDI je ale technologií, která existuje už desítky let. Má dnes ještě firmám co nabídnout? Má vůbec smysl se jí zabývat?

Určitě. Já vždy tvrdím, že nikdo nevymyslel ještě nic lepšího. Bavíme se o blockchainu, o API výměně dat, ale vždy to skončí jen formou nějakého kusého řešení, kterému povětšinou nikdo nerozumí. Otevřeně přiznáváme, že EDI není novou technologií, ale z mého pohledu  je stále tou nejefektivnější. A hlavně i ke starším technologiím se dá přistupovat moderním způsobem. Některé vertikály na trhu, jako třeba e-commerce, už jsou co do používání EDI hodně nasyceny. Nicméně i zde se používá jen určitý set EDI zpráv, se kterými si toto odvětví vystačí. A naší prací je teď se s těmito zákazníky bavit o dalším zvyšování efektivity procesů a větším rozsahu užitých zpráv pro výměnu mezi dodavatelem a odběratelem. Takto se teď bavíme třeba se zmiňovanými Rohlíkem, Alzou, MALLem a dalšími.

Pokud vím, tak jste do vedení společnosti GRiT nepřišel zvenčí, ale prošel jste si firmu takříkajíc od píky. Jaká byla vaše cesta od nástupu do firmy až do jejího čela? Na které pozici si myslíte, že jste nasbíral nejvíce zkušeností, které se vám nyní v pozici generálního ředitele budou hodit?

Do GRiTu jsem nastoupil v roce 2013 na pozici Key Account Managera a už za 2 roky jsem se posunul na pozici obchodního ředitele. Začátky nebyly moc růžové, změnil jsem práci po šesti letech a do IT světa zabrousil vůbec poprvé. Dodnes si pamatuji, jak můj první den vletěl do kanceláře kolega a zakřičel: “Zavolej zákazníkovi, že nemám rybíz na jejich železo a nemůžu to nasadit.” Vůbec jsem netušil, co po mně chtěl. :)

Nicméně každodenní kontakt se zákazníky mi velmi pomohl nejen se v IT zorientovat, ale hlavně jsem i začal vidět místa, která by se dala zlepšit. Zdálo se mi, že firma přichází o příležitosti, pokud prodává všechny své nástroje zvlášť, a tak jsem se rozhodl, že budeme prosazovat propojování „GRiTích“ systémů. Propagoval jsem myšlenku, že ačkoliv každý nástroj GRiTu je užitečný samostatně, společně dokážou nejvíc.

V roce 2019 jsem poskočil až do vedení firmy, přesto jsem pořád dojížděl za klienty. Nechtěl jsem ztratit kontakt s trhem. K některým menším zákazníkům jsem dokonce jezdil inkognito. Kdyby potenciální klienti věděli, že s nimi v zasedačce sedí CSO, mohli by chtít mluvit jen se mnou. Chtěl jsem ale, aby schůzky táhli obchodníci, ne já.

Jaké úkoly a cíle máte naplánovány na nejbližší období, řekněme na příští rok? Co nyní vnímáte před sebou jako největší výzvu?

Mým hlavním úkolem bude dokončit již probíhající změnu společnosti, kterou odstartoval rebranding z CCV Informační systémy na GRiT – tedy udělat z GRiTu zákaznicky orientovanou firmu a dál vyvíjet vlastní cloudové nástroje pro automatizaci dodavatelsko-odběratelského řetězce.

Kde vidíte největší prostor pro další růst GRiTu? Plánujete expanzi i na zahraniční trhy?

V prvé řadě chceme trh nadále edukovat. Pořád existuje spousta rutinních prací, které firmy dělají a vůbec si nedokáží představit, že by to mohly dělat jednodušeji nebo automaticky.  

Interně se momentálně bavíme např. o konceptu virtuálního CFO pro malé společnosti. Doufám, že brzy budeme moci představit celý koncept, který by těmto menším společnostem mohl poskytnout funkcionality dříve dostupné jen velkým hráčům.

Co se týká zahraničních trhů, tak ty se samozřejmě nabízejí. Ale vstupujeme na ně oportunisticky - jdeme tam s našimi stávajícími partnery, např. s Rohlíkem do Rakouska, Maďarska a Německa. V jednání jsou už i také státy z Evropy jižní nebo východní. Celkově míříme na Evropu, rozhodně se zatím nedíváme do Ruska, Ameriky či Asie.

Hodně se dnes mluví o tom, jak opatření proti covidu a související změny na trhu přiměly mnoho firem urychlit přístup k automatizaci a digitalizaci. Jak tento překotný vývoj hodnotíte? Sehrál covid opravdu roli katalyzátoru změn v pozitivním smyslu?

Zaznamenali jsme opravdu vysoký nárůst zájmu o naše služby, v některých měsících i o více jak 100 %. Mám radost, když se u zákazníků následně ukáže, že rozhodnutí digitalizovat byl správný krok. Např. zákazník  Morosystems nám řekl, že by si bez automatického zpracování faktur nedokázal představit, jak by lockdown během pandemie zvládl, kdyby zpracování faktur dělal postaru.

Na druhou stranu je ale důležité dodat, že světová pandemie vyvolala u mnoha společností strach a zapříčinila opatrnější přístup k investicím, takže máme i několik pozastavených projektů, které čekají na další vývoj situace.

Vedle pandemie bych tady rád ještě zmínil i problematiku s dostupností lidských zdrojů. Ta sehrává v digitalizaci také významnou roli. Nedostatek zaměstnanců je jedním z výrazných katalyzátorů digitalizace, kdy společnosti jsou s nadsázkou donuceny některé procesy digitalizovat.

Konkrétně bych se chtěl zeptat na cloud – změní podle vás současná situace vztah českých podniků k využití cloudu?

Já si myslím, že jednoznačně. Vidíme to třeba na našich klientech, ještě pár let zpátky patřil strach ze ztráty dat v cloudu k top třem brzdám, kvůli kterému zákazníci cloud odmítali. V současné době patří na chvost seznamu těchto obav. Většina klientů jej vůbec neřeší a cloudu věří. Uvědomují si, že jeho zabezpečení, zvlášť bavíme-li se o serverech velkých gigantů jako je Microsoft nebo Amazon, jsou mnohonásobně vyšší, než-li by si mohli dovolit u sebe ve společnosti.

Navíc trend využívání SaaS nástrojů v B2B je dlouhodobější a sahá před samotnou pandemii. Myslím si, že dávno odzvonilo velkým monolitickým systémům, které máte proprietárně vytvořeny pro své podnikání.

V oblasti e-commerce vznikla za poslední dobu spousta e-shopů. Většina z těchto nováčků při výběru softwarového vybavení sahá právě po SaaSových službách. Jejich cenová dostupnost snižuje finanční zátěž při startu podnikání a firma má tak možnost si za poměrně nízkou cenu ověřit životaschopnost svého podnikání.

Dokončili jste v poslední době nějaký zajímavý projekt, který by mohl být inspirací a ukázkou pozitivního přístupu k inovacím?

V současné době dokončujeme několik interních projektů, které mi upřímně dělají radost. Jednak jsou to větší projekty s Rohlikem, Niceboyem nebo Pilulkou, které posilují naše partnerství a utvrzují nás v našich myšlenkách a vizích. A vedle toho jsou to projekty pro naše menší zákazníky, kterým pomáháme k efektivnějšímu růstu.

Kdybych měl však vypíchnout jeden z projektů, tak to bude určitě několikrát zmiňovaný Rohlík. Líbí se mi, jak velmi zodpovědně přistupuje k digitalizaci a automatizaci ve svém odvětví. Tím je pro nás otevřeným partnerem, se kterým je radost spolupracovat. A myslím si, že jejich odvaha vložená do oblasti automatizace a digitalizace se odráží na rychlosti růstu a úspěchu na trhu. To, že jsou prvním českým jednorožcem, není samo o sobě. Je zatím spousta jejich práce a my jsme rádi, že se na tom můžeme podílet.

A jak éra covidu ovlivnila vaši vlastní firmu? Přiměla i vás více digitalizovat a případně i změnit některé postupy?

Samozřejmě ano. Několikrát jsme pracovali kompletně vzdáleně z domu. Takže i my byli nuceni zahrnout do každodenní spolupráce nástroje pro vzdálenou komunikaci, jako jsou Teams, Zoom, Miro, Notion a mnoho dalších. A jsem rád, že se ukázalo, že jako IT firma jsme opravdu schopni fungovat ve stejném tempu i vzdáleně. Dodnes jsme si zachovali volnější přístup k práci z domova. Preferujeme kanceláře, ale téměř ve 100 % případů zájemcům o home office vyhovíme.

Samozřejmě jsme ale jako všichni utrpěli v kontaktu se zákazníkem, online schůzky jsou fajn, ale přeci jen se při nich nevytvoří takový vztah jako při obědu a skleničce něčeho dobrého.

A ještě bych rád zdůraznil, že toto období bylo nesmírně těžké pro nováčky. Zvýšený zájem o naše služby v době covidu se odrazil samozřejmě i do většího náboru nových kolegů. A pro ty bylo samozřejmě těžší se zapojit do týmu, když seděli doma. Avšak věřím, že se nám to povedlo a noví členové jsou již plně adaptovaní do práce.

Pro mě osobně přibyla nová disciplína, a to vzdálené pohovory. Je to těžší, než se na první pohled zdá a klobouk dolů před kolegy z HR oddělení.

Ze všech stran dnes slyšíme, jak jsou lidé v IT odvětví nedostatkovým zbožím. Jak se vám daří najít a udržet dostatek kvalitních lidí?

Abych začal pozitivně, musím říct, že fluktuace nás momentálně netrápí a daří se nám zaměstnance držet dlouhodobě, nicméně při náboru nových kolegů pociťujeme všeobecný nedostatek, který na trhu panuje. Rádi nové kolegy s méně zkušenostmi zaučíme, nicméně nedokážeme udělat programátora z člověka, který v životě za počítačem neseděl a neorientuje se v základních pojmech. I takové zkušenosti z náborů bohužel padají. Momentálně máme otevřeno několik pozic od obchodníků až po vývojáře. Všechny jsou na webu a rádi přivítáme nové zájemce.

Rozhovor vyšel v časopise IT Systems 11/2021. Prohlédněte si celé číslo v tomto odkazu.

‍